|
|
Využití vodních toků a ploch v urbanizovaném území venkovského prostoru
Šímová, Jana ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Voda je nedílnou součástí našeho života a vodní toky a plochy byly a stále jsou neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru našich měst a obcí. V každém sídle najdeme veřejný prostor a na mnoha z nich se setkáme s vodou. Voda se ve veřejných prostorech objevuje v různé formě. Ať už se jedná o drobné prvky, jako jsou například fontány, kašny, pítka, nebo o větší vodní toky a plochy. Voda má ve veřejném prostoru svoji nezastupitelnou roli. Je všeobecně známo, že její přítomnost má velký vliv na pohodu člověka. I přesto, že je voda v interiéru lidských sídel důležitá, v průběhu historie z veřejných prostorů, kvůli urbanistickému a technickému vývoji sídel, na mnoha místech zmizela. Vývoj lidských sídel a veřejných prostranství probíhá od jejich založení neustále. V posledních letech se výrazně mění pohled na význam veřejných prostranství a hodně sídel si uvědomuje jejich důležitost. Veřejný prostor je jakýmsi obývacím pokojem města, tedy reprezentativním místem. Proto v posledních letech často probíhají rekonstrukce veřejného prostoru s využitím vodních prvků. Fenomén vodních ploch je ovlivňujícím faktorem udržitelného rozvoje a kvality života. Veřejný prostor není důležitým funkčním prvkem jen ve velkých městech. Svůj velký význam má i pro menší obce. A právě na ty se ve své práci zaměřuji. Veřejný prostor obcí i vodní prvky v jeho okolí jsou často v nevyhovujícím stavu, zanedbané nebo zaniklé. Voda, ať již ve formě vodních toků nebo vodních ploch, má v sobě velký potenciál, se kterým je možné v urbanizovaných územích pracovat. Cílem práce je nalézt novou funkci pro vodní toky a plochy, aby se začlenily do veřejného prostoru a veřejný prostor se díky nim stal opět reprezentativní a funkční součástí obce.
|
|
| |
|
|
Charakteristika odtokových parametrů vybraných povodí Stropnice
FRAŇKOVÁ, Diana
K základním zdrojům přírody patří voda, která spolu s půdou a ovzduším je podmínkou všeho života. V přírodě se vyskytuje jako tekoucí a stojatá voda povrchová, nebo jako voda podzemní. Měření vodních stavů je součástí průzkumu krajiny a jejích jednotlivých složek. Nejvýznamnější faktory, které ovlivňují hydrologické vlastnosti malých toků jsou hlavně vztah srážek a odtoku, klimatické a geologické podmínky a v neposlední řadě také člověk. Ve své práci jsem zjišťovala odtokové parametry zájmových území Bedřichovského a Paseckého potoka, který je součástí toku Stropnice. Tato malá povodí jsou odlišná svým landuse a plochou. Naopak mají stejné parametry, půdní typy a orografii. Data získávaná od 1. 1. 2004 až do 21. 2. 2007 jsem zpracovala v programu Excel a obě povodí na základě získaných údajů jsem porovnala a vyhodnotila průběhy křivek zvýšených průtoků mezi oběma povodími.
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
|
Škody bobrem evropským na zemědělských plodinách a na dřevinách na Moravě
Kolomiichenko, Kseniia
Bakalářská práce se zabývá vlivem přirozené aktivity bobra evropského (Castor fiber) na zemědělské plodiny a porosty dřevin kolem vodních toků na Moravě a mapuje jeho historický a aktuální výskyt. Podkladem pro teoretickou část práce byly české a zahraniční literární prameny. V praktické části byla využita data z vlastního terénního šetření a údaje získané z jiných institucí. Terénní mapování bobřích škod na dřevinách proběhlo na území národního parku Podyjí, podle klasických metod bobřího monitoringu, údaje o škodách v zemědělství byly získány z AOPK ČR. Ze získaných dat vyplývá, že existuje těsné spojení přirozeného způsobu života bobra evropského a zaznamenaných škod na zemědělských a lesních porostech, a že množství preventivních opatření, která jsou doporučována, nemusí dostatečně těmto škodám zabránit a je třeba je proto důsledně kombinovat.
|
|
|
K problematice pojmenování vodních toků
KOLÁTOROVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je problematika pojmenování vodních toků. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část obsahuje teoretické poznatky z oboru onomastika. Blíže se zaměřuje na toponomastiku, pomístní jména a hydronyma, tj. vlastní jména vod. Praktická část se zabývá lingvistickou analýzou a charakterizováním získaného souboru jmen řek, rybníků a potoků v kraji Vysočina, resp. na Jihlavsku. Cílem této práce bude přispění k onomastickým pojmenováním kraje Vysočina.
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Hodnocení revitalizačních efektů na vodních tocích se zaměřením na hydromorfologii
Šolc, Jakub ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tichý, Vojtěch (oponent)
V poslední době je v oboru revitalizací vodních toků diskutována problematika hodnocení úspěšnosti a kvantifikace efektů, které by revitalizační opatření měla přinášet. Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením revitalizačních efektů se zaměřením na hydromorfologii. V rešeršní části práce jsou stručně představeny současné poznatky z oborů hydromorfologie a fluviální geomorfologie. Zahrnuty jsou také aktuální poznatky a metodické postupy zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Pro vyhodnocení revitalizačních efektů byla na základě rešerše odborné literatury a metody EcoRivHab navržena metoda, která kvantifikuje revitalizační efekty na základě vybraných parametrů. Tato metoda byla následně v praktické části práce aplikována na revitalizovaném úseku Litovického potoka v obci Hostivice. Výsledky práce prokázaly, že tato revitalizace znamenala pro Litovický potok výrazné zlepšení (v průměru o +33,74 %). Největší pozitivní efekt byl zaznamenán u parametru maximální rychlosti proudění (+84,9 %), naopak jediný negativní efekt byl shledán u parametru struktura břehové vegetace (-1,8 %). Klíčová slova: vodní toky, revitalizace vodních toků, revitalizační efekt, hydromorfologie, hydromorfologický průzkum
|
|
|
Doprovodná vegetace vodních toků
Hamata, Jakub
Diplomová práce v literární rešerši popisuje, jak vodní toky vznikají, fungují a utváří krajinu. Dále se zabývá problematikou ekosystémů vázaných na jejich existenci a na popis vztahu mezi vodními toky a lidskou společností. V návaznosti na zjištěné informace jsou v literární části formulovány doporučené přístupy k vodním tokům protékajících volnou krajinou a intravilánem sídel. V poslední části se literární rešerše soustředí na možnosti zahrnutí problematiky vodních toků do procesu krajinného a územního plánování. Na základě těchto informací byla navržena metodika, jež umožňuje identifikovat hodnoty a problémy území na třech základních úrovních: na úrovni povodí, na úrovni vodních nádrží a na úrovni samotných vodních toků. Tímto způsobem je možné navrhovat stabilizační a rozvojová opatření systematicky a efektivně. Zvláštní důraz byl kladen na minimální potřebu nákladného vybavení, optimální časovou náročnost za dosažení dostatečně podrobného a kvalitního výstupu. Metodika byla dále aplikována ve zvoleném úseku vodního toku Pšovka. Na jejím základě byla v území navržena stabilizační a rozvojová opatření dle vytyčených úrovní. Tato opatření mají za cíl stabilizovat a rozvíjet kvalitu vodního toku včetně ekosystémů na něm závislých. To vše za pomoci regulačních, či technických opatření zahrnujících také využití vegetačních prvků.
|
host ::
RSS.